Zájem o víno se u Iva Dvořáka zrodil už ve studentských letech – zatímco jeho spolužáci preferovali pivo, on se snažil i v tehdejších omezených podmínkách pít dobré víno. „Z dnešního pohledu to nebyl žádný velký zázrak, bylo to cuvée rulandského bílého a tramínu prodávané pod jménem Svatováclavské víno. Dnes bych si ho dal jen z nostalgie,“ říká s úsměvem.
Dnes patří Ivo Dvořák ke špičce mezi českými someliéry, může se pochlubit dlouhou řadou úspěchů na degustačních
soutěžích, působí i jako soudní znalec v oboru vína a destilátů, je víceprezidentem Asociace sommeliérů ČR, kterou spoluzakládal. Přesto říká, že i on se má stále
co učit. „Ve chvíli, kdy začnete považovat sám sebe za neomylného experta, který už všechno zná, si zaděláváte na velký problém, obvykle je to začátek vašeho konce,
člověk si stále musí udržovat před vínem pokoru,“ upozorňuje. „Víno je jako živý organismus, který se neustále vyvíjí, každý ročník je trochu jiný, stejná odrůda chutná jinak v závislosti na podmínkách, v nichž vyrostla… Je to zkrátka nesmírně pestrá skupina chutí a vůní, která dokáže neustále překvapovat.“
Více se dočtete v tištěném vydání č. 1/2019 – str. 34.
