Pro odvětví gastronomie není v našem právním řádu právo duševního vlastnictví (autorské právo a právo průmyslového vlastnictví) ani soutěžní právo (ochrana obchodního tajemství apod.) upraveno nijak speciálně, avšak
i gastronomické produkty jsou za určitých podmínek právně chráněny. Několik otázek z této oblasti jsme proto položili Janu Maurici z advokátní kanceláře MAURIC JANÁK ZEITHAML.
Jak je v gastronomii řešeno autorské právo? Kdy se v případě receptu jedná o dílo ve smyslu autorského zákona?
Veřejně dostupný kuchařský recept sestávající ze seznamu ingrediencí a postupu vaření bohužel není bez dalšího právně chráněn, protože nenaplňuje znaky autorského díla, respektive kritérium „jedinečného výsledku tvůrčí činnosti autora“. Odlišně je třeba nahlížet na zpracování receptu do kuchařky, která by jako celek byla chráněna autorským právem, nebo na databázi receptů (avšak jednotlivé recepty jako takové by chráněny nebyly, pokud by nebyly speciálně literárně upraveny a daly by se považovat za samostatné literární dílo).
Pokud se však nejedná o veřejně dostupný recept, ale o recept, který jeho autor chrání a nezveřejnil, pak je takový recept samozřejmě chráněn zejména právem upravujícím obchodní tajemství.
Lze zabránit tomu, aby někdo nepoužil daný recept (samozřejmě, když je známá receptura)?
Pokud recept bude dílem ve smyslu autorského práva (jako výše uvedené literární dílo), lze jej užít (například publikovat v knize nebo na webových stránkách) pouze se svolením autora. Svolení autor nejčastěji uděluje ve formě licenční smlouvy, kterou autor díla poskytuje nabyvateli licence oprávnění užívat autorské dílo. Pokud autor svolení neudělil, může se autor samozřejmě i bránit tím, že požádá soud o ochranu proti zásahu do jeho autorských práv. Co se týče samotného pokrmu, autorské právo nebrání přípravě pokrmu podle veřejně dostupného receptu, tedy každý může bez svolení autora podle veřejně dostupného receptu pokrm připravit.
Odlišná situace nastává v případě, kdy je konkrétní receptura pokrmu utajovaná, veřejnosti neznámá a bude s ní jejím vlastníkem oficiálně nakládáno jako s obchodním tajemstvím (bude splňovat atributy obchodního tajemství podle § 502 občanského zákoníku). Vlastník obchodního tajemství se může domáhat po tom, kdo obchodní tajemství porušil (neoprávněně informace sdělil nebo zpřístupnil třetí osobě, nebo je zneužil ve svůj nebo cizí prospěch) náhrady škody, napravení závadného stavu, vydání bezdůvodného obohacení a může také požadovat přiměřené zadostiučinění.
Další otázkou je samotný vzhled pokrmu, kdy by se u kreativních verzí pokrmů mohlo také jednat o autorské dílo, jakožto jedinečný výsledek tvůrčí činnosti jeho autora. Design pokrmu jako výrobku by bylo možné za splnění zákonných podmínek registrovat a chránit jako průmyslový vzor. Vlastník průmyslového vzoru má poté výlučné právo na jeho užívání, může díky svému právu bránit třetím osobám v jeho užívání bez souhlasu. Má tedy pochopitelně právo takovýto souhlas udělit a má možnost převedení práv na jiného vlastníka (to se nejčastěji stává v případě prodeje průmyslového vzoru).
Jaké jsou postihy při porušení zákona?
…….více ve vydání GASTRO REPORT MINUTKA&CAFÉ PATISSERIE zima 2021/22
