Elektronická evidence tržeb se vrací v nové podobě. Připravovaný systém označovaný jako EET 2.0 má být jednodušší, technologicky přívětivější a administrativně méně zatěžující než původní verze. Pro restaurace, kavárny, bary, bistra, hotely i další provozy pohostinství je to zásadní téma. Nejde totiž jen o návrat evidence, ale také o nové principy fungování, technické požadavky, termíny spuštění a související změny v oblasti spropitného nebo sazeb DPH.
Původní EET patřila k nejdiskutovanějším legislativním krokům posledních let. Zastánci argumentovali narovnáním podnikatelského prostředí a omezením daňových úniků, kritici upozorňovali na administrativní zátěž, náklady i složitost systému, zejména pro menší podnikatele. Nový návrh proto vychází ze zkušeností z minulých let a snaží se reagovat na připomínky odborné veřejnosti i rozhodnutí Ústavního soudu.
Cílem nové verze má být sběr relevantních dat tam, kde dává evidence ekonomický smysl, tedy především u přímého kontaktu se zákazníkem a u segmentů, kde existuje vyšší riziko nepřiznaných hotovostních tržeb. Právě gastronomie a pohostinství proto zůstávají jedním z hlavních oborů, kterých se změna dotkne.
Koho se nový systém dotkne nejvíce
Pro restaurace, kavárny, bary, hotelové provozy nebo bistra bude klíčové, že nová EET cílí především na kontaktní prodej. Evidovanou tržbou má být příjem z podnikatelské činnosti uskutečněný při osobním kontaktu se zákazníkem. V praxi tedy půjde typicky o platby v restauraci, na baru, při výdeji jídla nebo při osobním odběru. Týkat se to nemá jen hotovosti, ale spadat do evidence mají také bezhotovostní úhrady, například platby kartou, mobilním telefonem, QR kódem nebo převodem provedeným v souvislosti s osobní úhradou služby. Naopak mimo systém mají zůstat některé typy transakcí, například barterové obchody, vklady hotovosti na účet, interní převody nebo zápočty pohledávek. Pro gastrosegment je důležité, že stát tímto krokem jasně říká: pozornost bude soustředěna především na provozy s denními tržbami a vysokou frekvencí zákazníků.
Menší administrativní zátěž než dříve
Jedním z hlavních argumentů nové verze je snaha o zjednodušení. Místo samostatného a složitého systému má být evidence více integrována do již fungujícího digitálního prostředí Finanční správy. Podnikatelé by měli využívat portál DIS+, přes který bude možné spravovat evidenční jednotky, přístupové údaje, certifikáty a náhled na zaevidované tržby. Počítá se také s bezplatnou státní webovou aplikací, která by mohla pomoci zejména menším podnikům bez sofistikovaných pokladních systémů.
Zároveň se mají zrušit některé dřívější povinnosti, které podnikatelé často kritizovali. Návrh počítá se zrušením povinnosti tisknout účtenku v původním režimu a s omezením množství technických dat zasílaných státu. Z přenášených údajů mají zmizet například BKP, PKP a další technické identifikátory, které byly pro běžného podnikatele spíše nečitelnou formalitou. Výsledkem má být systém, který bude pro podnikatele méně náročný a současně lépe využitelný pro kontrolní činnost státu.
Co budou muset provozy udělat v praxi
I když má být EET 2.0 jednodušší, bez přípravy se provozy neobejdou. Každý podnikatel bude muset oznámit tzv. evidenční jednotky – tedy provozovny, zařízení nebo místa, kde vznikají evidované tržby. Pokud dojde ke změně údajů, bude nutné změnu nejpozději do 15 dnů nahlásit.
Pro restaurace a hotely to znamená zmapovat si vlastní provozní realitu. Jedna věc je hlavní restaurace, jiná hotelový lobby bar, letní terasa, room service nebo sezonní stánek. Všechny prodejní kanály bude potřeba správně nastavit.
Současně bude nutné vyřešit technickou stránku, tedy kompatibilní pokladní systém, software a přístupové certifikáty. Provozům se proto vyplatí začít včas komunikovat s dodavateli systémů POS a ověřit si, zda jejich řešení bude na nové podmínky připravené.
Rok 2026 jako rok příprav
Podle aktuálně prezentovaného harmonogramu by měl být zákon vyhlášen na přelomu října a listopadu 2026. Účinnost je plánována od 1. ledna 2027. Technická specifikace systému se očekává v průběhu roku 2026 a pilotní provoz v lednu 2027. Z pohledu podnikatele je důležité nečekat na poslední chvíli. Kdo začne řešit pokladní technologie, interní procesy a zaškolení personálu už během roku 2026, bude mít výrazně klidnější start.
Velké téma – spropitné
Významnou součástí navrhovaných změn je také úprava pravidel pro spropitné. Dobrovolné spropitné by mělo být za určitých podmínek osvobozeno od daní a pojistného. Týkat se má zaměstnanců, nikoliv majitelů podniků nebo OSVČ. Platnost se předpokládá pro provozy, kde host konzumuje na místě (typicky restaurace, kavárny nebo bary). Naopak u stánkového prodeje, food trucků nebo čistě výdejních oken se s tímto režimem nepočítá.
Návrh pracuje s limitem 7 % z měsíčních tržeb provozovny. Pokud restaurace utrží milion korun měsíčně, mohlo by být až 70 tisíc korun spropitného v osvobozeném režimu. Nadlimitní částka by podléhala standardnímu zdanění. Pro zaměstnance v gastronomii může jít o velmi důležitý signál a pro provozovatele o nástroj stabilizace personálu.
Změna DPH u nápojů
Diskutovanou součástí balíčku je také možné sjednocení DPH u stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů na sazbu 12 %. Alkoholické nápoje mají zůstat v základní sazbě 21 %.
Pro restaurace by to mohlo znamenat jednodušší orientaci v sazbách a méně komplikací při účtování.
Co si z toho má gastronomie odnést
EET 2.0 nebude kopií původního systému. Má jít o modernizovanou verzi vytvořenou s důrazem na digitalizaci, jednodušší správu a nižší administrativní náročnost. Přesto nepůjde o formalitu, kterou lze vyřešit během jednoho týdne. Úspěšní budou ti provozovatelé, kteří se na změnu podívají manažersky – zkontrolují procesy, nastaví technologie, proškolí personál a využijí změny jako příležitosti ke zpřehlednění vlastního provozu. V době rostoucích nákladů a tlaku na efektivitu může být právě pořádek v datech, tržbách a procesech větší konkurenční výhodou, než se na první pohled zdá.
