T&M CREATIVE

GASTRO TOUR

Kvůli pandemii se studenti neseznámí s vysokou gastronomií, upozorňuje pedagog Roman Sejval

15 února, 2021

Jako učitel na soukromé hotelové škole Bukaschool se musel Roman Sejval poprat s přechodem na distanční výuku. Protože je jeho hlavním předmětem technologie přípravy pokrmů, kde jde do velké míry o praktické vzdělávání, bylo to hlavně zpočátku poměrně náročné. Musel spolu s kolegy najít systém, který bude dlouhodobě fungovat, a naučit se předat studentům co nejvíce znalostí přes webkameru. „Šikovní studenti, kteří věnují vzdělávání dostatek času, si i z distanční výuky dokážou odnést spoustu informací. Horší to mají ti, kteří nejsou moc studijní typy. U nich jsou rozdíly větší,” popisuje.

 

Jak se dá zvládat distanční výuka na odborné škole, kde jsou nejdůležitější praktické dovednosti?

Já mám ve svém předmětu štěstí, že máme spoustu materiálů zpracovaných pomocí videoprezentací na Kulinářském umění. Další výuku pak máme online i offline. Při online výuce se se studenty spojím přes Google Meet a tam jim dávám výklad nové látky. A při offline výuce od nás studenti dostanou materiály, které si doma sami projdou, vypracují a pošlou nám je zpátky.

Čtvrtým způsobem výuky jsou pak praktické domácí úkoly. Studenti je doma uvaří a nafotí. Dopředu jim vždy pošlu tematický celek, na kterém společně pracujeme – s prváky jsou to teď třeba základní vývary, omáčky a jateční maso, s druháky zase připravujeme moderní gastronomii. Nedávno jsme takhle dělali třeba holandskou omáčku s chřestem, vejce Benedikt, domácí gnocchi, nebo pekli brownies. Naštěstí to vypadá, že je to docela baví. Ideálně bych ta jídla chtěl samozřejmě i ochutnat, ale to teď holt nejde, tak to musím hodnotit podle fotek.

 

Máte ještě další nápady, jak výuku zpestřit?

Možná by se ještě dalo dělat společné online vaření. To je taková poslední výzva, do které bych šel. Ale je to v současném stavu náročné z organizačních důvodů.

 

Loni jste museli přejít na distanční výuku ze dne na den. Co pro vás bylo v tu chvíli nejtěžší?

Chvíli trvalo, než jsme našli systém, který fungoval při online výuce. Na začátku jsem často trávil dny od rána do večera u počítače a procházel jsem třeba 150 studentských prací. Všechny jsem je musel opravit a poslat e-mailem zpátky. Kromě toho jsme museli podklady, které máme běžně v kabinetu a nosíme je do třídy, převést do elektronické podoby. Na druhou stranu odpadly jiné věci, takže se na to čas uvolnil.

 

Vidíte nějaký posun mezi jarem 2020 a aktuální podzimní/zimní distanční výukou?

Tuším, že na některých školách na jaře vůbec nepraktikovali klasickou online výuku. Spíš tam učitelé zadávali studentům práci na doma, a pak ji opravovali. Takže to vlastně celé bylo v offline režimu. My od začátku jedeme podle klasického rozvrhu. Děti si místo do třídy sezveme před webkamery a tam pracujeme v online nebo offline režimu.

 

Jak k výuce přistupují studenti?

Na začátku moc nevěděli, co a jak mají dělat, nebo se z hodin snažili vykroutit. Teď už je to mnohem lepší, už si na online výuku zvykli a do jisté míry ji berou jako běžnou věc. Ale pořád to pro ně není úplně komfortní, daleko raději by chodili do školy. Ti, kteří jsou šikovní a věnují tomu dostatek času, si ale i z distanční výuky dokážou odnést spoustu informací. Horší to mají ti, kteří nejsou moc studijní typy. U nich jsou rozdíly větší.

 

Máte problém, jak studenty za online práci oznámkovat?

Přiznám se, že já osobně nejsem zastáncem známkování jako takového, protože to podle mě moc nevypovídá o možnostech studenta. Ale je pravda, že řeším problém, jak studenty ohodnotit, když odevzdávají jen domácí práce. Známky jsou pak většinou mírnější, než by byly ve skutečnosti. Třeťáky a čtvrťáky pak zkouším přes webkameru – u nich si myslím, že hodnocení odpovídá realitě.

 

Bukaschool nabízí studentům zahraniční praxe. Jak to s nimi v současné době vypadá?

Hotely, se kterými v zahraničí spolupracujeme, jsou zavřené. Pro nás to znamená, že jsou všechny praxe pozastavené. Loni se poprvé stalo, že nikdo z našich studentů přes léto nevyjel na praxi. Jen jednoho studenta jsme měli na praxi v Itálii v době, kdy pandemie propukla. Tehdy tam zůstal a vrátil se domů až na Vánoce.

Mrzí mě ale, že studenti nemůžou být ani u větších tuzemských akcí, které jim v běžné situaci zprostředkovávám. Letošní druháci tak neměli vůbec šanci nahlédnout do vysoké gastronomie. V praxi to pak bohužel bude znát.

 

Myslíte si, že se v důsledku pandemie sníží zájem o studium gastronomie a hotelnictví?

Řekl bych, že to může být problém. Gastronomii, hotelnictví ani cestovní ruch asi nebude chtít studovat tolik lidí jako před pár lety. V těchto oborech byl doteď nedostatek pracovních sil a zájem o studium byl relativně velký. Samozřejmě nevíme, kolik lidí se bude hlásit do prvního ročníku, když je situace, jaká je.

 

Jak se snažíte přilákat nové uchazeče o studium?

Děláme propagační videa o gastronomii, prezentujeme se na sociálních sítích a vytváříme speciální kurzy. Přesvědčujeme lidi, že jídlo a pití bude potřeba vždycky, že obor má budoucnost. Třeba v USA všichni jedí v podstatě jen mimo domov a nikdo si doma nevaří.

Znám hodně kuchařů, kteří dokonce říkají, že to může být příležitost vydělat zajímavé peníze. Odliv kuchařů teď totiž bude veliký. A až se obor znovu vzpamatuje, o šikovné lidi bude boj.

Aktuálně

Jak dál po covid?

21 února, 2021

Jak se bude vyvíjet situace v cestovním ruchu, jak se změní preference hostů...

Až omezení skončí, budou se lidé do restaurací těšit, věří Lukáš Tesárek z Malostranské besedy

15 února, 2021

Lukáš Tesárek přes deset let působí jako ředitel gastronomického provozu v pražské Malostranské...