T&M CREATIVE

GASTRO TOUR

Miroslav Kubec: Nejhorší je nejistota

22 února, 2021


Jak se situace v gastromonii vyvíjí, jak jsou na tom studenti odborných škol a co čekat v budoucnu? O aktivitách Asociace kuchařů a cukrářů České republiky v době pandemie i o současném stavu v gastronomii jsme si povídali s prezidentem AKC Miroslavem Kubecem.

Jak nahlížíte na současnou situaci z pozice prezidenta AKC ČR?

Tohle období je pro všechny dost neuchopitelné. V Asociaci kuchařů a cukrářů České republiky jsme totiž museli utlumit všechny naše aktivity. I přesto se snažíme ujistit všechny naše partnery, že o ně stále máme zájem. My si jich nesmírně vážíme a jsme moc rádi, že jsou s námi i v téhle těžké době. A samozřejmě se nějakým způsobem chystáme i na dobu budoucí. Bohužel ale musím říct, že naše aktivity výhledově obnovíme nejdříve v druhé polovině roku 2021. Soutěže většího rázu plánujeme dokonce až na jaro 2022.

Znamená to tedy, že Asociace v současné době nefunguje?

Ne tak doslova. Jako asociace se snažíme být v kontaktu s našimi členy, členská základna je poměrně početná. Telefonujeme si, konzultujeme a určitě nestagnujeme. Na přípravách nových aktivit pracujeme i za stávajícího stavu. Stále se snažíme posunout v modernizaci AKC, tak abychom po těch třiceti letech, protože jsme v loňském roce oslavili 30 výročí obnovení činnosti, udělali zase další krok dál s návazností na bohatou a velmi úspěšnou historii z minulosti.

Díváte se na současnou situaci jinak očima člověka z oboru – jako generální ředitel Reitenberger Spa Medical v Mariánských lázních?

V AKC fungujeme na bázi dobrovolnosti, nemáme téměř žádný placený personál. Samozřejmě nás trápí, co se v gastronomii v současné době děje, ale pravdou je, že nás to tolik neomezuje. Partneři s námi setrvávají a my můžeme naši činnost dál vykonávat. Bohužel hotely a restaurace jsou na tom podstatně hůř, speciálně takové, které neměly připravené žádné rezervy. Nemají z čeho platit nájmy nebo si udržet personál. Tady je stav mnohem horší. My v Reitenberg Spa Medical jsme například také zavření. Naši hosté si lázeňskou péči hradí jako samoplátci, takže se nám v téhle situaci nevyplatí provoz vést. Dokud se nebude smět cestovat, posadit se v kavárně nebo dát si oběd v restauraci, vůle hostů přijet k nám bude zanedbatelná. Nicméně jsme se alespoň vrhli do rekonstrukcí a úprav hotelu, které nejsou v běžném provozu možné. Pracuje se na webových stranách a marketingu, abychom byli připraveni na znovuotevření.

Dají se podle vás krizové dopady stávající situace nějak zmírnit?

Já jsem přesvědčený o tom, že bude nesmírně důležité, aby ty složky vlády, které mohou situaci ovlivnit, zafungovaly. Je třeba, aby například Česká centrála cestovního ruchu i Ministerstvo pro místní rozvoj podpořili domácí cestování a vymysleli konkrétní nabídky pro konkrétní oblasti v republice. Je jasné, že jinou nabídku budou potřebovat Mariánské lázně a jinou třeba Praha. Bude třeba vyvinout veškerou sílu, abychom hosty rozpohybovali a dali jim najevo, že mohou po Čechách bezpečně cestovat. Přitáhnout je speciální nabídkou, které když využijí, budete to benefit nejen pro ně, ale zároveň tím podpoří „pocovidou psychopostiženost“ gastro podniků a hotelů.

Co je na současném stavu to nejtěžší?

To se bohužel netýká jen gastronomie. Pandemická krize jde napříč obory. Nejhorší je ale nejistota. Nevíme, jak dlouho to ještě bude trvat, kdy se vše uvolní. Já smekám klobouk před těmi, kteří to nezabalili a bojují – zachovali okénka, rozvozy a snaží se udržet personál. I my v Mariánských lázních jsme udělali všechno pro to, aby nám personál zůstal.

Myslíte, že upadá zájem kvalifikovaných lidí o gastro obor s ohledem o budoucnost práce?

Tohle je velice zásadní otázka. Zjišťujeme, že gastro zaměstnanci, kteří byli zvyklí pracovat krátký dlouhý týden nebo směnný 16hodinový provoz a najednou se ocitli bez práce nebo na 60% platu, hledají další způsob obživy. Z nutnosti přičichli k různým jiným pracím, ať to jsou řemeslné brigády na stavbě nebo rozvozy potravin a zboží. Najednou je to práce od pondělí do pátku a s jistotou, že o tni nepřijdou. Takže samozřejmě bude velmi důležité lidi z oboru motivovat, aby měli vůli vrátit se zpátky. I my jako AKC počítáme s tím, že je chceme motivovat. A to i ve vztahu ke studentům, kteří se oboru teprve vyučují. Je třeba všem ukázat, že naše řemeslo je krásné a stojí za to se mu věnovat.

Vzpomenul jste gastronomické odborné školy – jak na tom budou studenti se znalostmi? Budou natolik kvalifikovaní, aby byli schopni se v oboru uplatnit?

Co vidíme už teď, je problém s nedostatečnou praxí. Teorii studenti zvládají za pomoci svých profesorů velmi dobře. Samozřejmě, že záleží na každém jednom konkrétním studentovi, jak on sám se k situaci postaví a jakou bude mít vůli obor dostudovat. Největší problém vidím u žáků prvních ročníků, tam ten základ praxe bude opravdu hodně chybět. Jakmile přejdeme do normálního stavu, bude na všech jednotlivých školách, aby udělali všechno pro to studenty opět zapojit a aktivně s nimi vše dohnat.

Co byste si přál do budoucna?

Především to, aby lidé z oboru na gastronomii nezanevřeli a měli chuť se vrátit. A samozřejmě i to, aby byla Asociace vnímaná jako organizace, která se snaží obor posouvat a rozvíjet. Rád bych, abychom měli co nejvíce příležitostí lidem z oboru pomáhat.

 

 

 

Aktuálně

Jak dál po covid?

21 února, 2021

Jak se bude vyvíjet situace v cestovním ruchu, jak se změní preference hostů...

Až omezení skončí, budou se lidé do restaurací těšit, věří Lukáš Tesárek z Malostranské besedy

15 února, 2021

Lukáš Tesárek přes deset let působí jako ředitel gastronomického provozu v pražské Malostranské...