Zaplnit hotelovou restauraci je stále velký um, ať je to hotel v centru Evropy, nebo v Americe. Hotelové restaurace se již ve své podstatě potýkají s několika překážkami, které musí překonávat. Nejdůležitější je určitý ostych, který před hotelovou restaurací má kolemjdoucí host, neboli pasant.
Pokud nemá restaurace samostatný vchod z ulice, mnohdy o ní nikdo ani neví. Má-li host cestou do restaurace projít kolem recepce a ještě i kolem hrozivě vypadající ochranky, chce to kus odvahy a restaurace musí doopravdy za to stát.
Mnohdy vynikající hotelové restaurace zejí prázdnotou, hlavně v době oběda, i když v nich vaří kuchařská esa. Ekonomika provozu během minulých let donutila některé hotely své restaurace pronajmout, někdy i prodat.
V hotelových restauracích i některých drahých hotelových řetězců se začaly objevovat známé fastfoodové značky, pizzerie a asijská bistra. Některým provozovatelům hotelů se tento krok vyplatil a jsou s tímto stavem spokojeni, většina se však dříve nebo později vrátila k tomu, že svoji restauraci znovu provozuje a řídí. Jde to, ale je nutné se postarat o přesné zacílení. Jiné jsou potřeby hostů v lázeňských hotelech, v sezonních nebo v městských, kde se hosté střídají po jedné noci. Základem je dobrý koncept, ojedinělý nebo naopak jasně čitelný, kvalitní nabídka, důsledný a důrazný marketing a PR, a v neposlední řadě i zajímavý a lákavý interiér. Mnoho architektů si láme hlavu, jak navrhnout interiér hotelové restaurace, aby vyhovoval hotelovým hostům, přilákal nové z ulice a přitom dobře zapadl do provozu hotelu.
Více se dočtete v tištěném vydání č. 1/2020 – str. 10.
