T&M CREATIVE

GASTRO TOUR

Velikonoční tradice ve slezské kuchyni

1 dubna, 2021

Už od nepaměti se člověk těšil na jaro. Když byla zima již velmi dlouhá, radost z příchodu jara a oslavy velikonoc s jejich tradičními pokrmy měly pro člověka v dobách minulých velký význam. Velikonoce patří k nejpestřejším svátkům v roce. Připadají na první neděli po prvním jarním úplňku. Od pradávna bývají spojovány s oživením přírody a starodávnými zvyky.

Slezsko jako rázovitý region si zachovalo mnoho lidových tradic a specifických velikonočních pokrmů.

Velikonocím předchází doba masopustu. Poslední čtvrtek před Popeleční středou, vrchol masopustu, se nazývá Tlustý čtvrtek. Dříve se tradovalo, že v tento den má člověk co nejvíce jíst a pít, aby měl po celý rok dostatek sil. Pekly se koblihy (pączki) a chrust.

Chrust
150 g hladké mouky, 3 žloutky, 35 g másla, 1 lžíce rumu, 2 lžíce smetany, 35 g cukru moučka, sádlo nebo olej na smažení
Z připravených surovin zpracujeme tuhé těsto, které „vytlučeme“ na vále válečkem. Vyválíme „na stéblo“. Rádlem vykrajujeme pásy, které pak vykrájíme do tvaru kosočtverce. Ty pak rádlem uprostřed prořízneme. Jeden konec „chrusta“ prostrčíme tímto otvorem, pak smažíme v rozpáleném sádle nebo oleji do zlatova. Usmažené „chrusty“ necháme okapat a osušit na papírovém ubrousku. Před podáváním pocukrujeme, podle chuti posypeme mletou skořicí.

Den před Velkým pátkem se nazývá Zelený čtvrtek. Je připomínkou zelené getsemanské zahrady, jedly se zelené pokrmy.

Zelená velikonoční polévka
Jarní bylinky (mladé lístky kopřiv, polníčku, šťovíku, pažitky, petrželky, špenátu), 60 g másla, 100 g hladké mouky, 2 vejce, 150 ml smetany, 50 g žemle, rohlíku nebo veky
Bylinky omyjeme a jemně posekáme. Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, zalijeme studenou vodou a pečlivě metličkou rozšleháme. Osolíme a dobře provaříme. Na malém množství másla lehce podusíme nakrájené bylinky a pak je přidáme do provařené jíšky. Necháme lehce přejít varem. Do polévky pak přidáme smetanu s rozšlehanými žloutky. Před podáváním dodáme jemně pokrájenou pažitku a žemličky, osmažené na másle.

Velký pátek je dnem usebrání a smutku. Země a skály mají magickou sílu, vydávají své poklady. Brzy ráno ve vesnicích vyháněli sedláci a čeledíni koně do proudící vody řek a potoků, aby je zbavili hrozby nemocí. Do této doby se též traduje slavnost „Havířská jízda“. Důlní koňaři vyvezli na povrch důlní koně, kteří byli slepí. Na velký Pátek je pak vyhřebelcované vedli po nádvoří šachet a pak vyjeli do okolních vesnic. Tato slavnost se pořádala pravidelně na dole Ida i na některých jiných šachtách. Na Velký pátek byl přísný půst. Jedly se jen polévky: voďanka, kmíňačka, chlebová.

Bílá sobota
V noci ze soboty na neděli, která se nazývá Velká noc, se slouží v kostelech velikonoční vigilie. Na Bílou sobotu se připravovaly typické pokrmy: velikonoční hlavička, která má připomínat tvar trnové koruny. Tento pokrm měl být překlenutím mezi přísným půstem a slavnostním jídlem svátků.

Velikonoční hlavička
250 g uzeného vařeného bůčku, 1 veka, 4 vejce, 3 dl mléka, 100 g margarínu, 100 g pórku, česnekové nati a kopřiv, pepř, muškátový květ, sůl
Bábovkovou formu vymažeme tukem. Do mísy vložíme na kostky krájenou veku, polijeme mlékem s kořením a žloutky. Přidáme na kostičky nakrájený uvařený uzený bůček, krájenou nať pórku, česnekovou nať a pokrájené mladé kopřivy. Vše promícháme s pevným sněhem z bílků. Vlijeme do bábovkové formy, kterou jsme vymazali tukem, a ve středně vyhřáté troubě pečeme 35 minut do zlatova.

Velikonoční neděle
Tradicí v tento den byl slavnostní velikonoční prostřený stůl, kde nesměl chybět velikonoční svěceník – mazanec. Kulatý tvar mazance připomíná pecen chleba. Dále velikonoční beránek a šoldra, někde též nazývaná muřin – šunka zapečená v těstě.

Velikonoční pondělí

Velikonoce jsou ukončeny pohanským zvykem – šmigrustem: chlapci polévají děvčata vodou nebo levnou voňavkou, pak je vyšlehají karabáčem. Dívka nebo žena, která byla pošlehána čerstvými pruty, byla tak obdarována životadárnou mízou stromů, která pošleháním vešla do těla. Mládenci dostávali za pomlázku od dívek malované vajíčko, kraslice nebo též ořechy a sladkosti, na zapití pak něco ostřejšího. Dívky se předháněly, za kterou přijde více šmigrustníků, čím více dostala našleháno a byla zlita vodou, tím byla u mládenců oblíbenější.

Velikonoce, svátky jara, jsou připomínkou staletých tradic našich předků a vyznačují se specifickými pokrmy lidové kuchyně. Vyzkoušejte některé z těchto tradičních jídel, která se dochovala do dnešních dnů.

 

Karel Drápal, místopředseda AKC ČR, pobočka Severní Morava a Slezsko

Aktuálně

Velikonoční tradice ve slezské kuchyni

1 dubna, 2021

Už od nepaměti se člověk těšil na jaro. Když byla zima již...

Aplikace umožňující otevřít podniky je téměř hotová, čeká se na vládu

28 března, 2021

Aplikace ukáže, že nejste infekční. Je téměř hotová, čeká se na vládu....