Nedávná tragédie v Mostě poukázala na to, že restaurační zahrádky vznikají velmi často na divoko a bez potřebných povolení a kontrol, což může mít tragické následky. Jaké jsou povinnosti provozovatele zahrádky a jak mají tito provozovatelé dbát na ochranu?
Restaurační zahrádky jsou v Česku velmi populární. Milují je nejenom kuřáci, ale i všichni ti, kdo si chtějí dopřát lahodný nápoj nebo chutný pokrm na čerstvém vzduchu. Jak se ukázalo v Mostě, kde při požáru předzahrádky zemřelo sedm lidí, mnozí provozovatelé restaurací nevědí, jaké mají zákonné povinnosti, nebo je záměrně ignorují. Někteří provozovatelé z „předzahrádky“ vytvoří další plnohodnotnou místnost své restaurace, jíž si rozšíří prostor, aniž takové místo podléhá jakýmkoliv bezpečnostním předpisům.
Hasiči kontrolují restaurační zahrádky
Právě to vedlo k tomu, že se zahrádka v mostecké restauraci proměnila ve smrtící past. Vznikla totiž zcela živelně, bez jakýchkoliv povolení a znalosti zásad bezpečnosti, což mělo za následek obrovskou tragédii mnoha lidí a jejich rodin. Hasičský záchranný sbor v reakci na tragédii přistoupil ke kontrolám restaurací se zahrádkami, preventivní odbor ale poukázal na to, že nemá dostatek pracovníků, a že tedy nemůže stihnout zkontrolovat všechna zařízení. Kontroly kvůli zákonu totiž nemohou vykonávat dobrovolní hasiči. Je tedy třeba spolehnout se na své síly. Každý provozovatel restaurační zahrádky by tedy správně měl vědět, jaké jsou její náležitosti a jak vytvořit ze zahrádky skutečně bezpečné místo.
Stavební povolení a kolaudace
Zahrádky mohou být různého druhu. Zákon rozlišuje mezi zahrádkami, které jsou samostatnou stavbou anebo přístavbou hlavní restaurace, a těmi zahrádkami, které zahrnují pouze mobiliář, tedy stoly, židle, dále nádoby na zeleň, slunečníky a podobné vybavení, které je pouze předsunuté před provozovnu. To, zda je třeba mít na stavbu kolaudaci, řeší stavební zákon. Ten platí pro veškeré stavby, mezi něž patří i restaurace a předzahrádky. Kolaudace je podle zákona povinná, pokud jde o běžnou stavbu, jejíž součástí je obezděná a zastřešená terasa nebo jakýkoliv přístřešek či přístavba.
Co se týká takzvaných drobných staveb, mezi které se mohou nejrůznější pergoly s posezením počítat, zde zákon činí rozdíl mezi podnikateli a nepodnikateli. Ti, kdo v drobné stavbě provádějí výdělečnou činnost, mají povinnost tuto stavbu zkolaudovat. Výjimku mají dočasné stavby bez podsklepení, které slouží ke kulturním, společenským nebo sportovním účelům, přenosná prodejní zařízení anebo stánky, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů. Ty mít kolaudaci nemusí.
Souběh několika rizikových faktorů
Kolaudace se vydává na základě projektové dokumentace: „Stavební zákon stanoví, že každá stavba musí mít platnou projektovou dokumentaci, která je v souladu se skutečným provedením stavby, včetně všech dodatečných změn a úprav. Není-li tomu tak, musí majitel zajistit takzvanou pasportizaci stavby, případně dodatečné povolení provedených úprav, a to včetně dodržení předpisů požární ochrany,“ konstatuje Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Podle odborníků z ČKAIT jde u řady zastřešených prostor o několik rizikových faktorů najednou. Mezi ně patří zejména kombinace dřevěných konstrukcí, zastřešení či zakrytí hořlavými materiály a použití plynových ohřívačů napojených na tlakové propanbutanové lahve. I když tato kombinace materiálů a zařízení nemusí být sama o sobě nebezpečná, je nutné ji doprovodit odpovídajícími preventivními opatřeními. Josef Král, předseda profesního aktivu ČKAIT pro požární bezpečnost staveb a autorizovaný inženýr v oboru požární bezpečnosti, upozorňuje, že každá taková přístavba, byť malá, je ve skutečnosti stavbou, která musí dodržet přísná pravidla: „Parametry únikových cest, jako je jejich počet, šířka a maximální délka, jsou řešeny s ohledem na způsob využití objektu, počet osob, které jej budou užívat, a jeho umístění.“
Ohřívače ano, ale jen dle pravidel od výrobce
Příčinou mostecké tragédie bylo nesprávné používání plynových ohřívačů. Ty jsou v zahrádkách restauračních zařízení velmi populární, neboť je jejich provoz mnohem levnější, než je provoz ohřívačů elektrických, které přitom představují menší bezpečnostní riziko. Pokud se provozovatel restaurace rozhodne využívat plynový ohřívač, nemusí jej nikde hlásit. Jeho povinností ale je, aby spotřebič používal v souladu s bezpečnostními pokyny a návodem, které uvádí výrobce ohřívače. V tomto návodu jsou zcela jasně uvedené požadavky na umístění, montáž, instalaci, připojení k LPG lahvi a uvedení do provozu, na manipulaci, přepravu, skladování, kontrolu těsnosti,
servis, čištění, údržbu, bezpečnostní požadavky a pokyny, například při zjištění úniku plynu
a podobně.
S řádným přístupem čerstvého vzduchu a v bezpečné vzdálenosti
Provozovatel předzahrádky má povinnost dbát na bezpečné užívání ohřívače a manipulaci s ním. Dále musí dodržovat stanovený účel použití, to znamená, že musí ctít určení výrobce, zda se jedná o ohřívač do vnitřního, nebo venkovního prostoru. Právě to se ukázalo v Mostě jako klíčové, stejně jako požadavek na přísun čerstvého vzduchu. Výrobce totiž jasně deklaruje procento
otevřenosti konstrukcí a obvodových stěn, aby bylo používání ohřívače bezpečné. Dále je třeba dodržet bezpečnou vzdálenost od hořlavých konstrukcí a materiálů. Většina přístaveb je ze dřeva a jiných extrémně hořlavých materiálů, proto je dodržování bezpečné vzdálenosti klíčové, stejně jako umístění ohřívače tak, aby nestál v cestě hostům nebo obsluze.
Jak skladovat propanbutanové lahve?
Kromě samotných ohřívačů je třeba dbát také na umístění náhradních lahví s propan-butanem, podle zákona jde o přepravitelná tlaková zařízení. Nakládání s tlakovými lahvemi upravuje hned několik zákonů a nařízení. Je to Nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení, dále zákon č. 133 o požární ochraně, vyhláška č. 246 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a vybrané technické normy ČSN 07 8304 – Tlakové nádoby na plyny a ČSN EN 14543 – Specifikace spotřebičů na zkapalněné uhlovodíkové plyny.
V obytné části pouze jedna lahev
Tato nařízení ukládají, že by se tlakové lahve měly skladovat za dodržení přísných bezpečnostních zásad. Podle nich musí mít místnosti a prostory, kde jsou propanbutanové lahve uskladněny, dostatečné odvětrávání. Lahve nelze odkládat do místností, které jsou určené k odpočinku a do společných prostor bytových domů, na únikové cesty a do sklepních prostor. V obytném prostoru může být umístěna vždy pouze tlaková lahev, která je používána a která je právě připojena ke spotřebiči. Tlakové lahve s propan-butanem se umísťují tak, aby nedocházelo k překročení povrchové teploty lahve nad 50 °C, lahve musí být dostatečně vzdálené od otevřeného ohně. Místo, kde jsou uložené, musí skýtat dostatečně volný přístup, lahve je třeba zabezpečit proti převržení, nárazu, pádu nebo skutálení a musí být umístěné tak, aby byly chráněny před přímým slunečním zářením. Po ukončení používání se propanbutanové lahve musí uzavřít a zabezpečit před manipulací někým nepovolaným.
zdroj: redakce GASTRO REPORT & MINUTKA
